Dobrý vtip!

Kachna a kuřátka ilustrace vtipu

RYCHLÉ KUŘE.

Jede automobilista, když tu ho předběhne kuře. Automobilista přidá, ale nedokáže jej dohonit, pouze vidí, jak zaběhlo do statku. Dojede tam a ptá se statkáře, zda je to pravda, že má tak rychlé kuře.
„Ano, mám, je speciálně vyšlechtěné, aby mělo velká stehýnka“
„A projevuje se to nějak na chuti?“

„Po pravdě řečeno, nevím, ještě jsme žádné nechytili.“

Děje se. Ani lokální svět se nezastavil a pulsuje. Žije a konstatuje děj. Jen pozorně poslouchejte debaty.O čem je řeč?

Cestující kráska

Odposlechnuto v Praze

Při čekání na metro na Hradčanské jsem odposlechl útržek hovoru nedaleko stojící dámy (cca 60) "...no hele, já myslim, že vona to místo dostane... mladá, vykozená, vyšpulená... ale víš co, né... já jí to přeju, fakt že jo! Jen si řikám, že my jsme byly takový krávy co? Samý ideály a hovno z toho!!"


Sociální sítě

Zmínila se o tom Hanka na sociální síti...

Pes značkuje teritorium člověk ovšem také...

Jsem si teď šla pro cíga a že už je tady všude zavřeno, musela jsem kousek dál.

 A po cestě na mě přišlo čůrání. Sice noc, nikde nikdo, ale i tak. Kalhotky sundávám jenom doma.  Ale bylo to tak naléhavé, že jsem musela udělat výjimku. Viděla jsem z dálky dva smrčky, mezi kterými by to šlo. Zrychlila jsem a vykonala mezi nimi potřebu.  Pak jsem šmátrala kolem sebe, abych natrhala nějakou trávu, kterou bych se utřela. A nahmatala jsem nedojedenou bagetu. Na světle jsem si přečetla, že záruční lhůta jí končí 17.7.

Což mně přivedlo na myšlenku, že mezi smrčky je oblíbená oblíbená destinace. Jsem nejspíš měla štěstí, že jsem nenahmatala něco hutnějšího...


Nalezeno na sociální síti Facebook 

Proč to musím pořád číst? Nechci být denně konfrontovaný s absurdními hloupostmi.

Hodlám být na straně moderní civilizace....

Musím teď přemýšlet nad tím, kteří moji kamarádi mi zařídili na fb tu ohromnou porci nenávisti k Evropské unii a k NATO a tu úžasnou podporu necivilizovaných zaostalých pochopů z Kremlu.

Proč to musím pořád číst? Nechci být denně konfrontovaný s absurdními hloupostmi.

Hodlám být na straně moderní civilizace. Musím přemýšlet hlavně nad tím, že prožívám konflikt mezi přesvědčeným zastáncem plurality názorů a zároveň člověkem, který se bojí o osud své země. A tyto dvě věci jsou dnes v rozporu. Když jsem se rozhodl pro respekt k pluralitě, nevěděl jsem, že budu muset respektovat i postoje, které jsou podle všech mých zkušeností i znalostí krajně nebezpečné pro moji zemi. Žili jsme kdysi v poměrně silně integrované soudržné společnosti. Stýská se mi po té době.

Pavel Šafr sociální sítě

O Ivetě jako české Marylin Monroe

Asi teda taky napíšu status o Ivetě. Nedá mi to.

Někoho život vede jiného vleče...první láska
a kouzelná fotografie

Ráno jsme s přítelem probírali náš život, náš těžký život, naše trpkosti (měli jsem na to výjimečně čas, protože mám chřipku a vzala jsem si na ní dovolenou), šli jsme na detail, jak nám osud hází klacky pod nohy a také jsme řešili naši finanční situaci, která ani teď, ani v dlouhodobé perspektivě nepřináší žádné jásavé vyhlídky (nedoplatek za služby osmička a to ještě nepřišel plyn)... Přítel si pak povzdechnul a řek, ještě že nebydlíme dvě stě metrů od nějaký železniční trati...jo, Iveta. Jsme na tom líp. K vlaku daleko. Ale abych zaujala nějakej osobní postoj k Ivetě. Je mi jí líto stejně jako všech mejch kamarádů nebo lidí, který jsem znala a který se uchlastali. Drogy a chlast většinou takhle před padesátkou ty lidi prostě složí do hrobu. Je to prostě tak. Smutný to je, ale možná měla větší šanci než kdokoliv jinej se z toho vylízat. Tak nakonec Artur neskončil v diagnosťáku, ale u Štajdla. Nějaký zázemí měla. To je prostě osud. No a jestli jí Rychtář bil nebo nebil. Určitě je to zmetek, už jen, že chce 17letýmu dítěti vypravit mediální pohřeb jeho matky, kde ho budou všichni očumovat jako cvičenou opici, o tom žádná. Ale jestli jí týral nebo netýral, tak všichni psychiatři asi vědí, že tyhle magoři nevnímají realitu úplně objektivně. A ty její projevy byly podle mě vždycky projevy nemocnýho člověka, trochu psychotický? Dojemný to je.

Byla v ní taková bezradnost a bezbrannost a byla hezká a měla hezkej úsměv, prostě je to naše Marilyn Monroe.

Renata

Obrázek je ze šťastné doby Ivety: Někoho život vede, jiného vleče...první láska
a kouzelná fotografie Ivety a Petra Sepeši

Nákupy v Americe neboli Náš zákazník náš pán kontra nákupy v Česku

Cituji příspěvek sociální sítě: 

Svobodu jakž takž máme...ale do
té Americké je daleko...daleko na východě...

Přestože venkovní teploty se pohybují okolo dvaceti stupňů Celsia, je málo pravděpodobné, že celou zimu bude rekordní teplo, tak jsem se dnes přinutila navštívit obchodní centrum, protože nemám zimní boty. Že je tento víkend asi nejhorší možná volba k návštěvě obchodů, jsem pochopila, když jsem půlhodiny hledala parkování. Ale cesta do obchodu se vyplatila a mám zajímavý zážitek s excelentními americkými službami.

Když jsem našla boty, které se mi docela líbily, přivolala jsem obchodního asistenta. Okamžitě byl na počítači registrován čas, kdy jsem požádala o asistenci a jak dlouho trvalo, než mi boty přinesl v mé velikosti. Cena bot byla na můj vkus astronomická (89 dolarů) a to, že jsou zlevněné ze 130 dolarů, moji finanční úzkost zmírnilo jen lehce.

Pak jsem v jiném regálu našla stejné boty (v nějaké miniaturní velikosti) za 29 dolarů a dotázala jsem se, zda se cena liší dle velikostí a odpověď asistenta (s přívětivým úsměvem) zněla, že boty v mé velikosti dostanu také za 29 dolarů.

Asi půlhodiny jsem čekala ve frontě u pokladny (časová prodleva byla registrována) a pokladní, když zjistila, že od doby, kdy jsem poprvé požádala o asistenci, uplynulo téměř 45 minut, omluvila se. A zeptala se, zda mám nějaký kupón. Kupóny nesbírám, do obchodů nechodím a tak jsem řekla, že žádný slevový kupón nemám. Ona promptně nějaký kupón naskenovala a z obchodu jsem si odnesla kožené boty za 19 dolarů, boty, za které jsem byla připravena zaplatit téměř 90 dolarů.

Vysoká úroveň amerických služeb mě nikdy nepřestane fascinovat. Vždy a všude funguje heslo NÁŠ ZÁKAZNÍK, NÁŠ PÁN.


Variace nákupu v Česku podle sociální sítě: 

To tady funguje v jisté variaci také.
Například včera.. šli jsme koupit synkovi ten nejprostší telefon, jeho první.. když ho někde ztratí, nebo mu ho někdo sebere, tak nás to nezlomí No a mírně otylý asistent, z tupým výrazem, poměrně dlouho hledal onu barvu, co jsme chtěli.. nenašel, tak se po nějakém čase jal balit vystavený kus.. tak se ptám, zda je to poslední kus v této barvě a on, že jo.. tedy jsem zlehka a s úsměvem nadhodil, že by nám mohl udělat cenu, na vystavený kus.. nepřítomně zíral jinam a tupě zamumlal, že mu "tomu nic neni" Ani ho neprohlédl, nacpal do krabičky a podal pokladní...
Také mu máme v obchodech asistenty

P.S. telefon jsem si prohlédl před obchodem, zda na něm není nějaký škrábanec.. skoro mne to mrzelo, že nebyl.. že bych ho jím, asistenta, asi praštil do hlavy
P.p.s. jen jsem očekával, že se alespoň na oplátku usměje a telefon zevrubně prohlédne, onen asistent...

Bradley

Kонная охрана Майдана by Oleg Panfilov

Kozáci Ukrajina Kiev Майдана

конная охрана Майдана by Oleg Panfilov

Existuje horší strana než Věci Veřejné? Ano.

Čistě ilustrační obrázek...

Miliardář bude mít sociální cítění...Proč tedy nezlevní potraviny?

Máme je dražší, než v Německu. Neznám nikoho z bohatých, který by si řekl, už mám dost. Naopak, chudý by se rozdal a bohatý chce mít stále víc. Už teď navrhuje omezení dovozu, aby mohl ceny potravin v ČR dál šroubovat nahoru. Nejsmutnější na tom všem je, že mu to baští i lidé, zdánlivě inteligentní, studenti, vysokoškoláci. Vsadil bych se, že hezkých pár agitátorů na školách dostalo pěkně zaplaceno.

Zdroj: vytrženo ze sociální sítě - názory

Selhání demokracie přesně podle Sokrata

Ten Zeman je génius...

Neukázněný pacient - prezident diabetik s rozvinutou diabetickou neuropatií

Vždyť on všem těm Marxům, Leninům a dalším prochcal prsa jak sněhulákovi. Zatímco oni desítky let "vědecky" bádali nad tím, jak vypracovat ideologii, která by dokázala vyvolat třídní nenávist, která by přešla v revoluční náladu.
Zeman na to šel od lesa. Spolehlivější než nějaký poučky a teorie nadhodnoty, byla vždy prachobyčejná lidská závist. A že ta čecháčkovská je...

Vzhledem k tomu, že po listopadu 89 nehrozilo, že by ty marxistický teorie na někoho platily, bylo nutné přijít z jinou lží. A tak vzniklo tunelování, rozkrádání, zpackaná privatizace, spálená země, akce čisté ruce... Sliby, sliby, sliby. Nic ze svých slibů socialisté nikdy (naštěstí) pořádně nerealizovali. Po jejich vládnutí zbyla jen zakonzervovaná a nerestrukturovaná ekonomika, legislativní džungle, fízlování a podezírání všech všemi, takřka bilionový deficit a další legislativa, která jeho další prohlubování povýšila na zákon.
Kromě toho od dob různých Marxů a Leninů, je snadné díky pokroku informačních komunikačních a mediálních technologií mnohem snadnější, když ne nasrat, tak aspoň otrávit větší množství lidí v mnohem kratším čase.
V roce 1989 jsme vybojovali svobodu a demokracii, jejímž základním atributem je volná soutěž politických názorů a stran. Bohužel velmi brzy některé strany přišly na to, že mnohem snadnější, než získávat své voliče prostřednictvím politického programu, je mnohem snadnější své politické soupeře dehonestovat a kompromitovat na základě uměle vytvořených pseudoafér.
Bohužel, vedle levicových stran, pro které je demokracie jen nástrojem jak se dostat k moci, na celé čáře selhala média, která místo toho, aby se chovala jako v civilizovaných demokratických zemích, upřednostnila bulvární informování, motivované jen a jen přílivem inzerentů.
 Chápu, že v této mediálně otrávené atmosféře mohou demokratické politické strany udělat řadu taktických chyb a že právě tato atmosféra dokáže spoustu slušných lidí z těchto politických stran odradit a vést k určitému "skládání zbraní". Jenže přesně to je to co bolševici potřebují a proč tyto mediální kampaně fungují...


Bronislav Šimoník

#demokracie, #deprivace, #media, #závist, #svoboda, #diabetes, #prezident

Neanalyzovat - žít naplno i natvrdo...Co je psáno, Sociální sítě, Moudrost, Legrace, Rodina.

Ilustrační obrázek...také rodinný výlet (procházka s dětmi)

Existence tří vnuček, byť nevlastních, dokazuje, že už jsem starý dědek

Bez debaty, prosím. Nestrpím ale, aby opotřebované tělo vládlo mé stále dětské duši. Žiju v jednom z nejlepších dostupných světů, neboť třeba taková Venuše je děsné peklo. Což ví každý astronom.

Tohoto faktu jsem si vědom, a tak přestože často vstávám až na třetí pokus, neměnil bych. Nesnáším proto škarohlídy, hudraly, pindaly, frflaly, negativisty a pravověrné pesimisty, kteří si ze života vybírají jen to nejhorší a dobrovolně jsou nešťastní. Stresují sami sebe a často i své okolí.

Podobné týpky určitě znáte. Tráva je málo zelená. Pivo moc teplé, nebo příliš studené, nikdy ne akorát. Všichni kradou, jen oni ne. Počasí je buď špatné nebo ještě horší. Sousedé otravní. V televizi dávají prd staré Blažkové. Do práce, kterou si vybrali, chodí z musu, ne z radosti, a každému na potkání vypráví, jak vše stojí za starou belu. Za komunistů bylo líp, poněvadž všichni byli šťastní a nepředřeli se. Dokonce i Hitlera jsou ochotni oslavovat, protože nám postavil dálnici.

Odmítám se v tomhle pekelném vlaku vézt, a proto zde veřejně prohlašuji, že jsem šťastný. Přestože se mi huba plní umělými zuby, tělo občas odmítá poslouchat dobře míněné povely a při ranním pohledu do zrcadla přesně vím, co znamená kubismus. Vlasy se mi stěhují na nepřirozená místa a z těch vyhrazených mizí. Ani s erotikou už to není valné, ale pro podobné případy máme internet, no ne?

A tak si každý večer před usnutím říkám: Mám milující ženu. Psa, který vrtí ocasem, když mě spatří. Pojízdný a spolehlivý automobil. Pravidelnou stolici. Splachující záchod. Kocoura, jemuž jsem ukradený. Hospodu sto metrů od bydliště. Klidný hřbitov jen o pár metrů dál. A pár zajímavých přátel na Facebooku.

Potřebuji k pohodovému životu něco víc?

Zdroj: sociální sítě...

Poznámka: to pro život boduje...neanalyzovat - ale žít naplno. Muži mají období pozorování a bilancování...pokud na to mají čas a život se zpomalí...

Příběh jednoho dobrého muže pokračuje...

Šťastná to žena frustrovaný muž

Abys udělal ženu šťastnou, stačí být:

Naši milionáři...

1) přítelem
2) druhem
3) milencem
4) bratrem
5) otcem
6) učitelem
7) vychovatelem
8) kuchařem
9) elektrikářem
10) instalatérem
11) mechanikem
12) pokojovým designerem
13) stylistou
14) sexuologem
15) gynekologem
16) endokrinologem
17) psychologem
18) psychiatrem
19) terapeutem
20) výkonný
21) organizovaný
22) dobrý otec
23) velmi čistotný
24) sympatický
25) atletický
26) citlivý
27) pozorný
28) kavalír
29) inteligentní
30) mít fantazii
31) tvůrčí
32) sladký
33) silný
34) chápavý
35) tolerantní
36) starostlivý
37) ambiciózní
38) schopný
39) odvážný
40) rozhodný
41) důvěryhodný
42) vděčný
43) náruživý
44) skládat komplimenty
45) rád nakupovat
46) nikdy nedělat problémy
47) velmi bohatý
48) nebýt přítěží
49) nekoukat se po jiných

Současně je třeba:
50) nesmíš být žárlivý (ale ani bez zájmu)
51) musíš si rozumět s její rodinou
52) musíš jí dát prostor (ale mít starost o to, kam jde)

Mimo to je velmi důležité:
53) nezapomenout datum výročí (svatby, zasnoubení, prvního střetu, narozenin, menstruace, ...)

Bohužel, i když dodržíš naprosto všechny tyto instrukce, nemusíš dosáhnout 100 % jejího štěstí, protože ona se může cítit pod tlakem příliš perfektního života špatně a utéct s prvním alkoholikem, zlodějem, úchylem, ..., kterého potká.

No a jak udělat šťastným muže? Jednoduše:
1) Dej mu!!!
2) Uvař mu!!!
3) Neřeš s nim kraviny!!!

Svět historie - autorská práva a doba hamižná...vize do budoucnosti.

Vize do budoucnosti 

Muzeum a vstup do Křižíkovy městské elektrárny

Pohled dovnitř musea od vchodu víc to nešlo...platí se vstupné

Autorská práva

jsou problém jen posledního cca století a můžou za to nové technologie záznamu. Začalo to zvolna prodejem not populárních skladeb – koupit si noty a zahrát a zazpívat si hit doma u piána byla tehdy skoro jediná možnost, jak skladbu reprodukovat. Ostatně prodej not byl svého času velký byznys.

Pak přišly desky, filmy, kazety, CD, DVD a začalo se kšeftovat s nahrávkami a celá "autorská práva" jsou jen právní balast podpírající tenhle byznys. Ale z hlediska historie to je jen krátká, ani ne stoletá epizoda, která se blíží svému konci. Vždy předtím byli umělci výkonní. Herci a muzikanti hráli, skladatelé dirigovali a sami uváděli své koncerty a opery, případně něco napsali na zakázku.

Že by Mozarta napadlo, že by mu měl někdo z tramtárie posílat peníze, protože tam na večírku zahrála kapela jeho divertimento, tak absurdní věc nikdy nikoho ani nenapadla.

A bude to tak zase – v obměněné podobě.
 Teď to trochu revolučně kvasí, ale za pár let se to setřese, autorská práva v téhle podobě se propadnou do učebnic kunsthistorie a umělci budou zase vydělávat hlavně na přímém předvádění svých majstrštyků lidem. Plus jako novinka přibudou provozovatelé multimediálních knihoven, kteří jim budou platit nějaké provize, když své nahrávky do té knihovny poskytnou a jejich předplatitelé si je přehrají.

Ale autorská práva v současné podobě jsou v komatu (Petr Staníček)

Poznámka:
Museum (na fotografii) je ovšem bohulibá činnost a nutno ji podporovat, ne tak hamižníky na YouTube a jinde zvláště ti co prodávají pohádky krtečka až do smrti jako svůj výhradní majetek. Kšeftují i s Karlem Krylem.

Zdroj: sociální sítě internetu

To se stalo v Americe

Umělecké práce u řeky

Ukázka fungujících služeb.

V restauraci jsem si objednala pokrm. Vaječné nudle s lilkem, s omáčkou z pesta z červených paprik a s ochuceným sýrem ricotta. Objektivně vzato, byl to delikátní pokrm, jenže omáčka obsahovala i jiné sýry, které nemám ráda (jsem příliš vybíravá). A tak jsem jen předstírala, že jím, ale číšníci zavětřili, že nejsem spokojena a opakovaně nabízeli, zda chci zvolit jiné jídlo, že s radostí změní moji volbu. Já opakovaně říkala, že pokrm je výtečný (objektivně byl) a že si jej nechám zabalit a vezmu jej domů. A protože jsem večeři nesnědla, jen jsem se v ní trochu povrtala, manažer restaurace se přišel osobně omluvit za to, že mi večeře nechutnala a řekl, že za ni nemusím platit.

K neuvěření.

Zdroj: Bradley

Lidová a dívčí pubertální terminologie

Teen pubertální jízda

S pubertálními slečnami (13)
to není jednoduché:

"Já se těším, až půjdu do keramiky, vezmu si s sebou tuto sklinku a tam s ní jebnu o zem." 
Po poučení, že slovo "jebnu" není slušné a po výzvě, aby použila jiné sloveso, pravila: "Já se těším, až půjdu do keramiky, vezmu si s sebou tuto sklinku a tam s ní mrdnu o zem." 

Po druhém velmi důrazném poučení o fyzických následcích používání těchto tzv. sprostých slov argumentovala: "Ale to nejsou sprostá slova. To jsou slova sexuální a na sexu přece není nic sprostého!"

 Její argumentační schopnosti jsou tak výborné, že by měla jít, (kráva), na práva. Možná jí ale utkvělo v paměti moje argumentování tchýni (bývalá zdravotní sestra!), která se zhrozila při zjištění, že jsem tehdy 2 letou mladší dceru naučil říkat místo prcinka genitál. 

Pravil jsem jí tehdy toto: "Nechápu, proč se pohoršujete, genitál je naprosto slušný a spisovný odborný lékařský termín, což vám, jakožto bývalé zdravotní sestře zajisté nemusím vysvětlovat, zatímco slovo prcinka je od slova prcat, což je vulgární výraz pro souložení. A více nemám, co bych k tomu dodal!"


Z nejmenované debaty na sociální síti...

Jasná volba podle rozumu

Přijďte smysluplně volit! Váš přítel na lince důvěry....

Moje volba je jasná!

Nevolím nejmenší zlo, ale nejlepšího kandidáta. Nejen pouze z těch pár kandidátů, kteří na funkci mají lidsky, ale úplně ze všech je na funkci nejlépe disponován.

Ve veřejné službě pro tuhle zemi se s velkým osobním nasazením věnuje desítky let. Politiku jako veřejnou službu (pro mne zcela základní a zásadní hledisko jakéhokoliv politika!)
Karla Schwarzenberga takto nejen vždy chápal, ale velmi dlouhá léta aktivně naplňoval.

Budu rád, když se nad tím zamyslíte. Ale hlavně přijďte smysluplně volit!
Věřím, že nikdo z vás tady nechce na hradě plastelínového Fischera (paseného Soukupem) nebo Zemana (razícího cestu Lukoilu, Šloufovi, Kremlu). V takovém případě nebudou žádné amnestie jako ta poslední potřeba, žádní tuneláři a podvodníci s kontakty už zase vyšetřováni a zavíráni nebudou.
________________________________________

Musím ještě napsat, že mi zůstává rozum stát nad rozhodováním mnohých velmi rozumných a kriticky uvažujících lidí, kteří zahazují mnoho desítek let aktivní služby této zemi Karla Schwarzenberga kvůli 3 rokům, které má vedle sebe Miroslava Kalouska.
Jakkoliv chápu iritující auru Kalouska, nedokážu pochopit to poměřování. Žádný z kandidátů (i kdybychom vzali jen dobu totality, kde to není možné rozporovat) se s ním ve vykonaném úsilí a jeho dopady pro tuto zemi nemůže srovnávat. Přesto velmi často čtu: "Knížete nemůžu volit kvůli Kalouskovi!" i od lidí, kteří výrazně oceňují odbornost a odvedenou práci, prostě to, co za člověkem stojí...

Diskvalifikovat kandidáta kvůli manželce by mnoho z těchto kritiků nesneslo (ač zde myslím se shodneme na tom, že manželky/é či partneři mají na své protějšky vliv.) Proč tedy někoho diskvalifikujete kvůli jeho "provoznímu či finančnímu řediteli"? Zkuste se nad tím zamyslet a nebo mi to aspoň vysvětlit.

Aktualizováno: Selhání demokracie...

Přátelé...jak jsem vás to učil?          Použijte kritické myšlení!

G+ a Kruhy Názory debaty a pokusy o závěr sociální sítě

Komunikační technika a propagace Opery

 KRUHY na G+  (Google Plus)


S těmi lidmi v kruzích je to někdy problematické.
Jsou takoví, kteří nemají čas na svůj profil dávat hodnotné věci a tak to u nich zeje prázdnotou (to jsem třeba i já), pak jsou to lidé, kteří svůj profil zahlcují třeba i hodnotnými věcmi (to mi připadá, že snad nedělají nic jiného a stále u toho sedí) a pak jsou ti, co zahlcují kýčovitými věcmi, což je nejhorší.
A najít někoho, kdo by mi seděl a vyvinula se nějaká silnější vazba, tak to už je téměř nemožné.
A sleduji, jak to prochází různými fázemi, něco jak seznamování naživo. Ale toto je trochu jiné.

Facebook mě děsí tím, jak si tam lidé povídají o neskutečných volovinách, a podobně. Google+ je jiný, ale taky není ideální.
Ty sociální sítě by měl stejně někdo psychologicky zmapovat.
Ona ta komunikační technika málo pomáhá k lidskému sblížení.

Google Plus Marylin

Třeba v USA a v jiných zemích na tomto kontinentu třeba ženy a dívky dávají na profil různé akty a nebo poloakty žen, někdy i už méně umělecké. A pak je pod takovou fotkou spousta komentářů i od žen a dívek, jak řeší, jestli je ta žena na fotce vypadá hodně sexy nebo ne.
A spousta fotek (to už ne akty) je tak nepříjemně dobarvovaných nějakým foto SW, čehož už mám plné zuby. A ty kýčovité animace jsou taky příšerné.

Video klipy si málo lidí přehraje. Nemají na to čas při prohlížení hlavního streamu. A mají svoji hudbu.
A do těch zasvěcených debat na určitá témata se mi taky nechce zasahovat. Připadá mi to únavné.
Takže, co mám dělat?
Nechám to asi plavat.
A na ty vaše příspěvky se dívám. Některé jsou velmi vtipné a originální. A ty jednovětové myšlenky vypovídají o hnutí mysli, které je třeba hned zveřejnit.

Zdroj: sociální sítě G+

Poznámka k publikování na sociální síti. Fotografie, Google, Google+, Komentáře, Sociální sítě, Žebrota.

Žebrota podle § 2.zákona z r.1885

Každé vyjádření na sociální síti
 je svým způsobem pro autora cenné a měl by mít po ruce rozumnou odpověď a vysvětlení k obrázku. Jsme na sociální síti a vadí ta volba počmárání dobré a zajímavé fotografie těmi vodoznaky, datumy pořízení snímku a přivlastňovacími texty.

Milý příteli! Dobře míněná rada:

Pokud se sdílení bojíš, nedávej to sem, ale jen na výstavu.
Žebráš o pozornost, ale přátelský mnoho nejsi. Přítel se s přítelem dělí bez výhrad. O tvou přízeň žebrat nebude.


#Fotografie, Google, Google+, Komentáře, Sociální sítě, Žebrota,

O čem se mluví na sociální síti Facebook

Maria - Madonna

Ranní modlitba přátel Facebooku.

Znáš lidi na Facebooku, kteří se pomalu stávají přáteli.
Hovoříme jako bychom se znali celou
dobu a víme, že vzdálenost mezi námi opravdu
nic neznamená .. Cítíme se, jako bychom seděli
 vedle sebe. Máme rádi naše fotky .... Sdílíme své
životy .... Sdílíme naše rodiny ....
komentujeme.....
Pomáháme tam, kde je potřeba pomoci. Virtuální přátelé jsou důležití....
Dobrý den v ranních hodinách, kompliment, pozdrav ve
večerních hodinách ....... jsou malými skutky,
které vykouzlí na tváři malý úsměv, virtuální
přítel je stejně dobrý jako skutečný přítel ... ♥ (a
možná i více) ... pokud to cítíte stejně jako já,
ZKOPÍRUJTE A VLOŽTE NA SVÉ ZDI TUTO ZPRÁVU
TAKÉ!

♥ Miluju všechny přátele, které mám na
Facebooku! Jsem rád, že jsou v mém životě..
♥♥♥

Co vyprávěla Renata

tut náš láger, tam děrevňja, les zeljonyj nad rekoj

Vzpomněla sem si na lezeljony nad řekou.
To byla ruská písnička, tut náš láger, tam děrevňja, lezeljony nad rjekoj...a já sem si představovala nějaký lezeljony, jak se vznášej nad řekou. nevím teda přesně, jak jsem si ty lezeljony představovala, jako nějaký zelený světla nebo zeleninu nebo nějaký ruský jídlo, třeba jako pelmeně nebo jako nějaký nezralý zelený tajemný ruský brambory ,který svítěj, lítaj a vznášej se nad řekou ...a teprve po letech mi cvaklo, že to bylo... tut náš láger, tam děrevňja, les zeljonyj nad rekoj. On tam teda asi v tý učebnici ruštiny byl pro debily obrázek, na kterym byla ta řeka, ten tábor, děti, jak seděj a maj otevřený pusinky jako kolečka a z nich jim vylítávaj notičky a za nima byl ten trojúhelníkovej, zřejmě smrkovej zelenej les, ale jak je vidět, debila se nedotkne žádná realita, ani ta socialistická, ani žádná jiná, každá propaganda je slabá, když někdo neroze zná ani jedno slovo vod druhýho. Ta písnička byla dál něco jako... prijechajtě k nám v náš láger,já vám pieseňku spajú...a já jsem si řikala, to musí bejt hezký, děti pěkně seděj, zpívaj, nad řekou poletujou ty lezeljony...ještě,že jsem tam nejela, to by tam byli nějaký ty dobře vyztužený pionýři přiškrcený šátkama, dělali by nástupy a vztyčovaly by vlajku a salutovali by a já bych pořád čekala, až bude večer a bude se zpívat a pak bych smutně někde seděla v koutě a koukala bych na řeku a čekala bych, kdy už začnou lítat ty lezeljony, myslela bych si, že to bude nádhernej zážitek, něco mezi vánocema, mejma desátejma narozeninama,
1. májem, ohňostrojem a na nebe vstoupením ježíše krista a vono hovno, byla by večerka.

Renata, sociální síť Facebook

Jak slavit narozeniny

Írán - Abyaneh

Narozeniny slavit budu. i kdybych se měla kroutit depkama a celý je probrečela.

...i kdyby mi ruply na poslední chvíli nervy a nezarezervovala bych žádnou hospodu a měla je oslavit na trávníku v rígráku nebo u hrobu mýho otce nebo jakýhokoliv jinýho otce nebo matky. i kdybych přibrala během 14 dnů deset kilo, vypadaly mi vlasy, udělaly se mi na ksichtě boláky a den předtím by mi někdo řek, že se se mnou všichni bavěj jen z vychcanosti, protože na mě berou na sociálce podporu, protože jsem ve skutečnosti vypadla mámě do záchodový mísy v chánově a pak si mě adoptovala krimplenová revoluce jako svůj stranickej závazek. i kdyby vyšlo najevo, že moje dcera řekla svý terapeutce, že by se snad i radši narodila angele merklový než mně a i kdyby vyšlo najevo, že si mě chrudoš vzal jen proto, že moje placenta, kterou mi vzali, když se narodila anča místo aby jí zakopali v poušti tak, jak to udělal otec čingiz chána, obsahovala jako jediná na světě látky, které uzdržují při životě do dnes jeho šestnáctiletou milenku pořád jako šestnáctiletou a on tam s ní přišel a ona by měla na sobě všechno značkový a zlatý zuby s diamantíkama abych zjistila, že mi ukazuje celej život falešnou výplatnici... i kdyby mě vyhodili z práce a vyšlo najevo, že všichni chlapi, se kterejma jsem měla techtle mechtle jsou estetický perverzové sexuálně fixovaný na hnus a jediné, co je vzrušuje, je ošklivost ...i kdyby vyšlo najevo, že můj pes je mechanická hračka naprogramovaná na to, aby mě měla ráda.... i kdyby někdo tvrdil, že jsem v cibulkovejch seznamech a udávala jsem obamu putinovi ještě dřív než se stali obamou a putinem...i kdyby vyšlo najevo, že mám ajds a ajdshamra ...prostě oslavim letos svoje narozeniny, kdyby hromy blesky měly lítat. a oslavim je klidně i trapně. pozvu tam lidi, který si možná nesednou, budu možná trapná, když budu chtít něco číst nebo naopak nebudu chtít nic číst a budu říkat...hele, sorry, nemám na to, nedám to...anebo číst nějakou sračku a všichni se budou usmívat, už toho nech nech kotě, ať můžeme zachlastat ...a tak prostě no ...i kdyby čert na koze jezdil ...

Sociální sítě Facebook Renata