Rodičovská esej po začátku školy

Paní učitelka

ŠKOLA:

Nejprve byl Martin nadšený. Podle rozvrhu mají 3 hodiny koukání na televizi týdně! Jaké bylo překvapení, když se musel převlíknout do tepláků a nastoupit do tělocvičny :). Hodina PC mu taky nevyšla, pracovky jsou i v první třídě ...
Jako správný syn své matky hned čtvrtý den zničil žákovskou tak, že musel dostat novou (a to tam ani ještě neměl žádnou kuli) a byl přesazen. Netuším, jak  z něj vypáčit co mají do školy donést jako noviny, jeřabiny a podobný nezbytný věci, které se nejlíp shánějí kolem 11 a 12 noční - jedna známá dokonce psala, že její syn měl mít na VV lino, hlídal tatínek, kluk si vzpomněl až před spaním, takže tatínek prostě odšoupnul lednici a kus lina uřízl.

U nás to probíhá stylem:
"Tak co ve škole?"
"Ale nic, nuda. Furt kreslíme kolečka."
"A co máte za úkol?"
"Matiku, kolečka a pak máme donést na matiku hodně..."
"...hodně čeho?"
"Já nevím, to si nemůžu pamatovat, už je to dvě hodiny, co nám to pančitelka říkala! Ale je to prý opravdu důležitý a nemám to zapomenout."

Jsem matka pečlivka a začínám lehce panikařit. Jako by nestačil problém se žákovskou a přesazení, teď ještě budem zapsaní jako ti, kteří zapomínají! Přemýšlím, čeho proboha můžou mít hodně na matematiku. Martínek si nevzpomene a je mu to asi jedno, ve hře ho to neruší :)

Ráno nastupuju do školy s hlavou skloněnou a omlouvám se pančitelce, že fakt nevím, co to měli přinést, ale že to klidně koupím a donesu hned. Paní učitelka se mi směje (!!!!).
Minule Martin neměl pastelky, tak mu musela dát své. Měl je samozřejmě v druhém penále, na který prostě zapomněl. Tak mu řekla, že má mít hodně pastelek a taky hodně dobrou náladu.

Konce první třídy se nedožiju.


Markéta sociální sítě Google plus 

Neanalyzovat - žít naplno i natvrdo...Co je psáno, Sociální sítě, Moudrost, Legrace, Rodina.

Ilustrační obrázek...také rodinný výlet (procházka s dětmi)

Existence tří vnuček, byť nevlastních, dokazuje, že už jsem starý dědek

Bez debaty, prosím. Nestrpím ale, aby opotřebované tělo vládlo mé stále dětské duši. Žiju v jednom z nejlepších dostupných světů, neboť třeba taková Venuše je děsné peklo. Což ví každý astronom.

Tohoto faktu jsem si vědom, a tak přestože často vstávám až na třetí pokus, neměnil bych. Nesnáším proto škarohlídy, hudraly, pindaly, frflaly, negativisty a pravověrné pesimisty, kteří si ze života vybírají jen to nejhorší a dobrovolně jsou nešťastní. Stresují sami sebe a často i své okolí.

Podobné týpky určitě znáte. Tráva je málo zelená. Pivo moc teplé, nebo příliš studené, nikdy ne akorát. Všichni kradou, jen oni ne. Počasí je buď špatné nebo ještě horší. Sousedé otravní. V televizi dávají prd staré Blažkové. Do práce, kterou si vybrali, chodí z musu, ne z radosti, a každému na potkání vypráví, jak vše stojí za starou belu. Za komunistů bylo líp, poněvadž všichni byli šťastní a nepředřeli se. Dokonce i Hitlera jsou ochotni oslavovat, protože nám postavil dálnici.

Odmítám se v tomhle pekelném vlaku vézt, a proto zde veřejně prohlašuji, že jsem šťastný. Přestože se mi huba plní umělými zuby, tělo občas odmítá poslouchat dobře míněné povely a při ranním pohledu do zrcadla přesně vím, co znamená kubismus. Vlasy se mi stěhují na nepřirozená místa a z těch vyhrazených mizí. Ani s erotikou už to není valné, ale pro podobné případy máme internet, no ne?

A tak si každý večer před usnutím říkám: Mám milující ženu. Psa, který vrtí ocasem, když mě spatří. Pojízdný a spolehlivý automobil. Pravidelnou stolici. Splachující záchod. Kocoura, jemuž jsem ukradený. Hospodu sto metrů od bydliště. Klidný hřbitov jen o pár metrů dál. A pár zajímavých přátel na Facebooku.

Potřebuji k pohodovému životu něco víc?

Zdroj: sociální sítě...

Poznámka: to pro život boduje...neanalyzovat - ale žít naplno. Muži mají období pozorování a bilancování...pokud na to mají čas a život se zpomalí...

Příběh jednoho dobrého muže pokračuje...

Zdroj partnerského štěstí a spánek

Jistě pravda...přitulit se může být zdravé

Akáty bílé.....

Podle výzkumů z Pittsburghu jsou páry spící spolu v jedné posteli zdravější a šťastnější než ty, které mají ložnice oddělené. A to i tehdy, když jeden z partnerů chrápe. Spánek s milovaným partnerem v jedné posteli totiž působí hluboce na psychiku člověka už na fyziologické úrovni. Při spaní s osobou, již máme rádi, se výrazně snižuje hladina stresového hormonu kortizolu v krvi, protože se rychle dostavují pocity bezpečí a jistoty.

Dlouhodobé působení kortizolu na organismus souvisí se zvýšenou hladinou cytokininů souvisejících se vznikem zánětů, jež vedou nakonec k chorobám srdce, depresím a autoimunním poruchám. A právě spaní v jedné posteli s partnerem snižuje hladinu kortizolu, tím snižuje hladinu cytokininů a chrání tělo před zmíněnými obtížemi.

Spaní ve dvojici v objetí zvyšuje také hladinu oxytocinu (hormonu lásky) v mozku. Ten zase posiluje pouto mezi partnery. Oxytocin také podporuje zdravou sexualitu páru a emocionální propojení, navozuje pocit klidu a bezpečí a působí blahodárně na psychiku člověka.

Oxytocin je hormon uvolňující se v lidech při tulení a mazlení, pocit jistoty, bezpečí a radosti vyvolává rovněž v dítěti a matce, když se spolu tulí a mazlí.

Zdroj: český internet, novinky.cz

DIAES IRAE: Velký švýcarský salašnický pes

Velký švýcarský salašnický pes

DIAES IRAE: Velký švýcarský salašnický pes:

 "Klidný velký rodinný pes. Domácí přítel. Velký švýcarský salašnický pes je po bernardýnovi největší ze švýcarských horských psů. Toto plemeno je velmi staré, je známé již od středověku. Sloužil k tahání, nošení a hlídání na vesnicích. Postupně však toto plemeno vymíralo.
Velký švýcarský salašnický pes je považován za nejstarší z existující 13 švýcarských plemen.

O pradávném původu velkého salašnického a bernského psa existuje několik teorií. Podle nejpopulárnější teorie jsou tito psi nástupci molosských psů, obrovských (prý až 140 kg) mastifů, kteří doprovázeli římské legie na jejich cestách při dobývání střední Evropy v prvním století př. n. l."

Celý článeček je   tady.